Školní vzdělávací program pro základní vzdělávaní - 1. ZŠ T.G.Masaryka Milevsko zpracovaný dle RVP ZV

PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKU

1 Pravidla hodnocení žáků a jejich klasifikace

---------------------------------------------------------

Vychází ze zákona §30 odst. 2 č. 561/2004 Sb. ( školský zákon ) , a vyhlášky č. 48/2005 Sb.,o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ze dne 18. 1. 2005.

2 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování

----------------------------------------------------------------------------

2.1 Cíle hodnocení:

umožnit posouzení míry osvojených poznatků a dovedností s očekávaným výstupem

podporovat individuální rozvoj žáka a přitom respektovat jeho přirozené vlastnosti a možnosti, motivovat ho k dobrým školním výsledkům

přispět k odpovědnému vztahu žáka ke vzdělávání a ke škole

zmírnit negativní dopad slabých výkonů žáka na jeho psychiku

umožnit srovnání výkonů žáka s jeho minulými výkony

2.2 Předmět hodnocení:

chování ve škole a na akcích pořádaných školou

průběh vzdělávání a jeho výsledky – znalosti, pochopení, aplikace, analýza, syntéza, schopnost hodnotit

míra a kvalita osvojených poznatků, dovedností a získaných kompetencí, jejich souvislosti a používání při řešení úkolů , též jejich aplikace v podmínkách běžného života

aktivní zapojení žáka ve výuce a jeho zodpovědnost za své studijní výsledky

uplatňování tvůrčího a efektivního přístupu při hledání nových poznatků a cest řešení problémů

schopnost pracovat samostatně s učebnicí, výukovým textem, atlasy, slovníky, tvořit nákres, přehled, graf, poznámky atd.

schopnost třídit informace, odlišit podstatné od nepodstatného, zobecňovat a vyvozovat závěry

ovládání základních komunikačních prostředků – vyjadřování, naslouchání, kladení otázek, formulování myšlenek ústně i písemnou formou, obhajoba vlastního názoru

přijímání a uplatňování mravních a občanských hodnot společnosti – vztah ke kultuře národa, tradicím, domovu, spolužákům, autoritám, vzdělání, k životnímu prostředí, k péči o zdraví, k činům a názorům ostatních lidí, míra tolerance k odlišnostem jednotlivých lidí atd.

vztah k vlastní práci – odpovědnost, spolehlivost, snaživost, píle, schopnost spolupráce s ostatními atd.

2.3 Zásady hodnocení:

přiměřená náročnost

pedagogický takt

komplexní, všestranné posuzování žákových výkonů

jednoznačnost, cílenost, srozumitelnost, věcná a odborná správnost

dodržování předem stanovených kritérií

doložitelnost a pedagogická zdůvodnitelnost

2.4 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Žák je v průběhu celého školního roku veden k tomu, aby dokázal sám objektivně zhodnotit svůj výkon. Ve vyučovacích hodinách a ostatní školní práci žák:

1. Má prostor pro vlastní vyjádření, pro obhajobu vlastních názorů.

2. Má dostatek námětů a času pro samostatnou činnost, pro rozlišování, porovnávání a výběr.

3. Učí se chybu považovat za příležitost k lepšímu porozumění, využívá prostor pro případnou nápravu stavu.

4. Dbá na vyváženost vlastního sebehodnocení.

5. Má podporu učitelů při komplexním sebehodnocení.

6. Přijímá roli tvůrčího jedince schopného vyrovnat se i s nečekanou situací.

7. Využívá prostor pro samostatné rozhodování o vlastní činnosti, dokáže unést svou zodpovědnost.

8. Posiluje vlastní sebevědomí a sebedůvěru.

9. Koriguje svoje nadměrné sebevědomí, uvědomuje si nebezpečí přeceňování sebe sama.

10. Pěstuje si zdravou sebekritičnost.

11. Je veden k vytváření vlastní zdravé ctižádosti, je k sobě přiměřeně náročný.

12. Pozitivně smýšlí o sobě i o druhých.Uvědomuje si společné znaky i odlišnosti svoje i jiných lidí.

13. Vyjadřuje se vždy slušně, přiměřeně věku.

14. Nepoužívá a nepřipouští jízlivé poznámky, urážky, dvojsmysly

15. Udržuje a tvoří pozitivní lidské hodnoty.

3 Způsoby hodnocení prospěchu a chování žáků

------------------------------------------------------------

3.1 Hodnocení klasifikačním stupněm

-------------------------------------------

Chování je klasifikováno stupni:

l – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

Vyučované předměty jsou klasifikovány stupni:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni:

pracoval(a) úspěšně

pracoval(a)

Celkový prospěch žáka:

prospěl(a) s vyznamenáním,

prospěl(a),

neprospěl(a).

Postup do vyššího ročníku se řídí zákonem 561/2004 Sb., vyhláškou č. 48/2005 Sb.,o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

3.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

--------------------------------------------------------------

Stupeň 1 – velmi dobrý

Žák se chová slušně ke spolužákům a všem dospělým osobám ve škole. Uvědoměle dodržuje školní řád. Nenarušuje vyučování nevhodnými poznámkami nebo nevhodným chováním. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy a přispívá k jeho upevňování. Aktivně se podílí na vytváření dobré pracovní atmosféry ve třídě. Méně závažných přestupků se dopouští pouze ojediněle.

Stupeň 2 – uspokojivé

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopustí se však závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Je však přístupný výchovnému působení.

Stupeň 3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se vážného provinění, které může ohrozit zdraví nebo výchovu ostatních žáků. Narušuje závažným způsobem činnost kolektivu třídy nebo školy. Není přístupný výchovnému působení.

Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

a) předměty s převahou teoretického zaměření

b) předměty s převahou praktického zaměření

c) předměty s převahou výchovného zaměření

3.3 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace vyučovaných předmětů

---------------------------------------------------------------------------------

Stupeň 1 – výborný

a) s teoretickým zaměřením (oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a jeho svět)

Žák přesně a uceleně ovládá a trvale si osvojuje požadované vědomosti a poznatky.Chápe a využívá vztahy mezi nimi. Pracuje samostatně a tvořivě.Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Žákovy výsledky jsou kvalitní, mohou vykazovat pouze malé nedostatky. Je schopen samostatně studovat přiměřené texty a vyhledávat informace. O výuku projevuje aktivní a trvalý zájem.

b) s praktickým zaměřením (oblasti: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci. Praktické činnosti vykonává pohotově a samostatně. Informace vyhledává samostatně a tvořivě je využívá v praktické části. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Aktivně překonává vyskytující se překážky v jeho práci.

c) s výchovně vzdělávacím zaměřením (oblasti: Umění a kultura, Člověk a zdraví)

Žák je v činnostech velmi aktivní, jeho zájem o daný předmět je trvalý, osvojené poznatky a dovednosti tvořivě uplatňuje, pracuje samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a aktivně je rozvíjí v individuálních i kolektivních projevech, cílevědomě rozvíjí svoje estetické cítění a tělesnou zdatnost, dodržuje zásady zdravého životního stylu.

Stupeň 2 – chvalitebný

a) s teoretickým zaměřením (oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a jeho svět)

Žák ovládá požadované vědomosti a dovednosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Pracuje samostatně nebo podle menších podnětů učitele.Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti nebo úplnosti. Žákovy výsledky jsou bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí učitele studovat přiměřené texty. O výuku má zájem. Nové poznatky si osvojuje cílevědomě.

b) s praktickým zaměřením (oblasti: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie)

Žák projevuje kladný vztah k práci. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Pracuje samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají však drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

c) s výchovně vzdělávacím zaměřením (oblasti: Umění a kultura, Člověk a zdraví)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý a převážně samostatný. Aktivně využívá svoje osobní předpoklady a rozvíjí je v individuálním i kolektivním projevu. Výsledky jeho práce jsou estetické, bez větších nedostatků a nepřesností. Pracuje se zájmem. Při aplikaci osvojených vědomostí, dovedností a návyků potřebuje jen občasnou pomoc učitele. Cílevědomě si v požadované míře rozvíjí estetický vkus a svoji tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 – dobrý

a) s teoretickým zaměřením (oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a jeho svět jazyky)

Žák má v ucelenosti, úplnosti a přesnosti osvojených poznatků nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky, které dovede za pomoci učitele korigovat.V uplatňování osvojených poznatků při řešení úkolů se dopouští chyb. Jeho myšlení je málo tvořivé, ale dokáže pracovat pod vedením učitele. V jeho ústním i písemném projevu jsou častější nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Samostatně studovat dokáže jen pod soustavným dohledem učitele.

b) s praktickým zaměřením (oblasti: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie)

Žák projevuje vztah k práci s menšími výkyvy. Získané teoretické poznatky uplatňuje za pomoci učitele. Při práci se dopouští chyb a k jejich nápravě potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce vykazují nedostatky. Vlastní práci si organizuje méně účelně. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

c) s výchovně vzdělávacím zaměřením (oblasti: Umění a kultura, Člověk a zdraví)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním ani kolektivním projevu. Výsledky jeho práce jsou méně estetické, mají menší nedostatky. Zájem o činnost je kolísavý. Při aplikaci svých schopností potřebuje pomoc učitele. Svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost nerozvíjí v požadované míře.

Stupeň 4 – dostatečný

a) s teoretickým zaměřením (oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a jeho svět)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojovaných poznatků závažné mezery. V uplatňování osvojených poznatků se vyskytují závažné chyby. Žák je málo tvořivý a pohotový. Pracuje nesamostatně. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné nedostatky opraví jen s vydatnou pomocí učitele. Při samostatné práci má velké obtíže.

b) s praktickým zaměřením (oblasti: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci. Získané znalosti uplatňuje jen za soustavné pomoci učitele. Při práci se dopouští větších chyb. Potřebuje soustavnou pomoc učitele.Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Organizovat vlastní práci dokáže jen za vydatné pomoci učitele. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

c) s výchovně vzdělávacím zaměřením (oblasti: Umění a kultura, Člověk a zdraví)

Žák pracuje bez zájmu o daný předmět. Je převážně pasivní. Při aplikaci svých schopností potřebuje vydatnou pomoc a pobídku učitele. Výsledky jeho práce jsou málo estetické, vykazují závažné nedostatky a chyby. Svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost nerozvíjí v požadované míře.

Stupeň 5 – nedostatečný

a) s teoretickým zaměřením (oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a jeho svět jazyky)

Žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil uceleně, přesně ani úplně. Má závažné a značné mezery. Při uplatňování osvojených poznatků se vyskytují velmi závažné chyby, které nedovede opravit ani s pomocí učitele. V ústním a v písemném projevu má značné a závažné nedostatky. Neprojevuje samostatnost v myšlení. Nedovede pracovat samostatně.

b) s praktickým zaměřením (oblasti: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V práci má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné a nepřesné.

c) s výchovně vzdělávacím zaměřením (oblasti: Umění a kultura, Člověk a zdraví)

Žák je v činnostech pasivní. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí žádné úsilí. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Výsledky jeho práce vykazují závažné chyby a nedostatky, které nenapraví ani se značnou pomocí učitele. Nemá zájem rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

4.Pravidla pro klasifikaci:

--------------------------------

- klasifikovat pouze důkladně procvičené učivo žák musí být klasifikován minimálně 2x za pololetí

- neklasifikovat žáka po nejméně týdenní nepřítomnosti ihned po příchodu do školy, ponechat mu na doplnění poznatků přiměřený čas v závislosti na délce jeho nepřítomnosti

- vždy žákovi oznámit výsledek zkoušky - při ústní zkoušce oznámí učitel výsledek okamžitě, při písemné zkoušce nejpozději do 14 dnů ode dne konání zkoušky

- kontrolní písemné práce rozvrhnout rovnoměrně na celý školní rok, aby se nehromadily jen v určitých obdobích

- termíny písemných prací konzultovat s třídním učitelem - v jednom dni lze psát jen jednu čtvrtletní práci

- vést si soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka

- archivovat písemné práce žáků - dobu archivace určí ředitel školy

5. Zásady pro používání slovního hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami - dítě se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21.

2. O slovní hodnocení musí zákonný zástupce žáka požádat ředitele školy.

3. Žádost musí být písemná a obsahovat tyto náležitosti: jméno a příjmení žáka, datum narození, třída, kterou žák navštěvuje, vyučovací předmět a důvod, proč být žák hodnocen slovně.

4. K žádosti musí být přiloženo písemné zprávaí školského poradenského zařízení.

5. Ředitel školy rozhodne o vhodnosti slovního hodnocení daného žáka.

6. Žák je slovně hodnocen v předmětech, ve kterých má obtíže vyvolané jeho poruchou.

7. Učitel objektivně posoudí a slovně popíše jednotlivé složky školního výkonu žáka tak, aby nepřevládalo negativní hodnocení vyvolané poruchou.

8. Hodnocení musí obsahovat také zdůvodnění a doporučení, jak případným dalším neúspěchům dítěte předcházet a překonávat je.

9. Z hodnocení musí být zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům, k jeho možnostem a věku.

10. Učitel uplatňuje slovní hodnocení po celou dobu školního roku, ne těsně před pololetní klasifikací.

11. Učitel ostatním dětem taktně sdělí příčiny neúspěchů a slovního hodnocení dítěte s poruchou.

12. Učitel spolupracuje s třídním učitelem, výchovným poradcem a pracovníky specializovaných pracovišť, kteří mají dítě v péči (např. PPP).

13. Učitel úzce spolupracuje s rodinou, je-li taková spolupráce možná.

14. Učitel ve výuce vytváří pro dítě s vývojovou poruchou odpovídající podmínky (např. dítě nesedí v poslední lavici, pomůcky atd.),

15. Učitel klade důraz na ten druh práce, kde má žák menší obtíže, vychází z počtu jevů, které žák zvládl.

16. Ředitelství školy zajistí dle možností snížený počet dětí ve třídě.

17. Na vysvědčení bude tento žák hodnocen prospěl – odpovídá-li slovní hodnocení klasifikačnímu stupni 2, 3, 4; neprospěl – odpovídá-li slovní hodnocení klasifikačnímu stupni 5.

6. Získávání podkladů pro hodnocení žáků:

----------------------------------------------------

- soustavné diagnostické pozorování žáka

- soustavné sledování výkonů a připravenosti žáka

- různé druhy zkoušek: písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové

- čtvrtletní kontrolní práce

- rozbor výsledků činnosti žáka

- konzultace s ostatními vyučujícími

- konzultace s pracovníky PPP, zejména u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

- rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci

7. Komisionální a opravné zkoušky

----------------------------------------------

Řídí se § 52, 53 zákona č. 561/2004 Sb., § 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Klasifikační řád byl projednán a schválen na pedagogické radě dne 27. 8. 2009.

AUTOEVALUACE ŠKOLY

----------------------------

Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a § 12 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Stává se nedílnou součástí našeho ŠVP a v průběhu vzdělávání bude zaměřeno na začleňování klíčových kompetencí do průběhu výchovně vzdělávacího procesu.

Základní sledovanou časovou jednotkou bude školní rok. Vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole.

Autoevaluace je soubor pravidelně se opakujících činností – pozorování, dotazování, monitorování, testování, hospitační činnosti a analýzy stavu před, během a po určitém stanoveném období.

1. Oblasti autoevaluace

- materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání

- řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

- průběh vzdělávání

- výsledky vzdělávání

- soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem

pro základní vzdělávání

- školní klima a vzájemné vztahy s žáky

- vztah rodičů ke škole

- sledování zájmu veřejnosti o školu a image školy

- zájmová činnost

- školní družina

- školní kuchyně a jídelna

2. Cíle a kritéria autoevaluace

Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy, a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy.

2.1. Hlavní cíle autoevaluace:

- zlepšit kvalitu vzdělání

- získat zpětnou vazbu pro činnost školy

- získat informace o tom, jak jsou naplňovány stanovené cíle vzdělávání

- získat podklady pro strategické plánování a řízení

- přispět ke stanovení priorit rozvoje školy

- posílit spolupráci školy s rodiči

- přispět ke zlepšení klimatu a důvěry mezi učiteli, žáky a rodiči

- posílit sebevědomí pedagogů školy

2.2. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok.

3. Nástroje autoevaluace

- rozbor dokumentace školy

- pozorování a prohlídka

- dotazování, ankety a dotazníky pro žáky, rodiče a učitele

- testování - testy školní, prověrky, testy standardizované SCIO, CERMAT

- hospitace a vzájemné hospitace

- jednání pedagogické rady

- rozhovory s žáky, rodiči a učiteli

- SWOT analýza

- účast žáků v soutěžích, olympiádách a práce žáků

- výroční zpráva

- jednání školské rady a SRPDŠ

4. Časové rozvržení autoevaluačních činností

- hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)

- sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku)

- projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do 31. října)

- termínované testování CERMAT, SCIO, TIMMS

- dotazníky na klima školy

- Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady a SRPDŠ